DEFINICE FUNKČNÍ NOHY

Jednorožci, víly a noha jako “tripod” (“stativ”)

Přestože různí vědci již dokázali, že “přední příčná metatarzální klenba” u funkční asymptomatické nohy NEEXISTUJE a tím je zřejmé, že teorie “tripodu” (“stativu”) je anatomickým mýtem, stále se pravidelně objevuje v soudobé lékařské literatuře.

Pokusy o definování funkční lidské nohy mají dlouhou historii. Tento článek poskytuje stručné shrnutí těchto pokusů a jejich silných a slabých stránek. Článek je zakončen současnou definicí funkční lidské nohy.

Noha jako “tripod” (“stativ”)

Teorie “stativu” (“tripod”), která popisuje stavbu nohy formovanou třemi anatomickými klenbami (mediální, laterální a příčná), byla poprvé popsána v německé lékařské učebnici, kterou napsal Henle v roce 1871, a během 20. století se začala objevovat jako anatomický “fakt” v knihách anglicky mluvícího světa – Scholl (1915), Dickson & Dively (1953) a Kapandji (1970). 

Přestože různí vědci dokázali, že “přední příčná metatarzální klenba” u funkční asymptomatické nohy neexistuje - Morton (1930), Cavanagh et al (1987), Hennig & Milani (1993), Luger et al (1999) – a tím pádem je tato teorie anatomickým mýtem, objevuje se i nyní v lékařské literatuře.

Noha jako “half-dome” (“poloviční kupole”)

Ellis (1889), kterého později podpořil Wood Jones (1944), McKenzie (1955) a McKeon et al (2015), popsal podélnou klenbu, jejíž oblast nesoucí váhu tvoří “polovinu kupole” (“half dome”) mezi patou, vnitřním okrajem středonoží a metatarzy.

Většina studií asymptomatických funkčních noh tuto teorii při zatížení podporuje.

 

 

 

Flexibilně plochá noha

Bankart (1935) věřil, že přirozená noha má flexibilní a poddajnou klenbu, která se objeví pouze ve chvíli, kdy noha není zatížena, ale zcela se oploští během zatížení, což poskytuje velkou kontaktní plochu s podkladem. Věřil, že klenba, která se neoploští, je dysfunkční a náchylná ke zranění v důsledku napětí způsobeného odolností vůči zploštění.

Takové otisky nohou jsou vzácné a obecně pozorovány pouze u některých obvykle bosých populací.

 

 

Noha jako “hexapod”

Morton (1935) věřil, že noha připomíná “hexapod” s pěti podélnými “oblouky” tvořenými patní kostí a pěti metatarzálními kostmi. Těchto pět “oblouků” pak tvoří jednu funkční podélnou klenbu, která se nikdy úplně nezploští, aby se stala součástí oblasti nesoucí váhu.

Zdá se, že Mortonova pozorování představují “normální” strukturu nohou v moderních populacích nosících boty, ale zřídka se vyskytují u populací obvykle bosých.

 

 

Definice “funkční” nohy

Jedním z hlavních problémů všech čtyř definic je zaměření pouze na funkci klenby a nezahrnutí funkce prstů. Pouze Lambrinudi (1938) uznal zásadní roli prstů při stabilizaci funkce klenby poprvé popsané Ellisem a poté Wood Jonesem. Pouze prsty v kombinaci s “polokupolovitou” (“half-dome”) klenbou mohou přinést stabilitu celé noze.

Uznání pokusů našich předchůdců spolu s unikátním příspěvkem Lambrinudiho (1938) nám pomohlo vytvořit definici funkční nohy uvedenou níže:

Funkční noha představuje “polokupolovitý” (“half-dome”) povrch nesoucí váhu, který je podpořen stabilizačním působením prstů.

 

References

Bankart, A.S.B. (1935). The treatment of minor maladies of the foot. The Lancet, Feb 2, 249.

Cavanagh PR et al (1987) Pressure Distribution under Symptom-Free Feet during Barefoot Standing Foot Ankle Int 7: 262

Dickson, F.D and Diveley, R.L. (1953). Functional Disorders of the Foot 3rd Ed. Philidephia: Lippincott.

Ellis, T.S. (1889). The Human Foot: Its form and structure. London: J.A. Churchill.

Hennig EM, Milani L (1993) Die Driepuntunterstützung des Fusses. Z Orthop 279-131.

Henle, J. (1871) Handbuch der Knochenlehre des Menschen. Vieweg, Braunschweig

Kanatli U et al (2003): Evaluation of the transverse metatarsal arch of the foot with gait analysis. Arch Orthop Trauma Surg 123(4)

Kapandji, L.A. (1970) The Physiology of the Joints. E & S Livingstone, Edinburgh

Lambrinudi, C. (1938). The feet of the industrial worker. The Lancet, Dec 24, 1450.

Luger EJ, et al (1999) Patterns of weight distribution under the metatarsal heads. J Bone Joint Surg, 81(2)

McKenzie, J. (1955). The foot as a half dome. British Medical Journal, April 30, 1068.

McKeon PO et al (2015). The foot core system: a new paradigm for understanding Intrinsic foot muscle function. Br J Sports Med 49:290

Morton, D.J. (1935). The Human Foot: Its evolution, physiology and functional disorders. London: Oxford University Press.

Scholl, WM. (1915). The Human Foot: Anatomy, Deformities and Treatment. A textbook for the student and practitioner. Foot Specialist Publishing Co. Chicago USA

Schwartz RP, Heath AL, Misiek W (1934). The making and interpretation of electrobarographic records of gait: The influence of rate of walking and the height of shoe heel on duration of weightbearing on the osseous tripod of the respective feet. J Bone Joint Surg 16:343-350

Wilkinson M, Stoneham R, Saxby L (2018) Feet and Footwear: Applying Biological Design and Mismatch Theory to Running Injuries. Int J Sports Exerc Med 4:090. doi.org/10.23937/2469-5718/1510090

Wood Jones, F. (1944). Structure and Function as seen in the Foot. London: Bailliere, Tindall & Cox.