DOPADY MODELU FUNKCE CHODIDLA „ZAKROUCENÁ DESKA“ NA BĚŽECKÁ ZRANĚNÍ

napsal Dr. Mick Wilkinson 23 červen 2020

„Příčina a důsledek jsou dvě strany téže mince.“ Ralph Waldo Emmerson

Během došlapu a odrazu se funkční zdravé chodidlo chová jako deska, která je v plném kontaktu s podložkou v oblasti přednoží, přetáčí se o 90° ve středonoží a svisle protíná kost patní (MacConaill, 1945). Povolení a utažení desky při běhu umožňuje funkčnímu chodidlu tlumit nárazy, být stabilní oporou a odrazit se. Správná funkce zakroucené desky závisí na širokém a stabilním přednoží, které je v plném kontaktu s podložkou. Oslabená (stlačená a nestabilní) struktura přednoží má za následek dysfunkční chodidla s nízkou či vysokou klenbou. Nadměrně utažené (vysoká klenba) nebo povelené (nízká klenba) zadonoží oproti přednoží je důsledkem nestabilního přednoží.

Důsledky příliš utaženého tuhého chodidla s vysokou klenbou při běhu

Smáčklé prsty a přednoží ve tvaru boty vytvářejí nestabilní oporu. Při došlapu přednoží v krokovém cyklu, jsou-li svaly dostatečně silné, aby překonaly zatížení (250 % tělesné hmotnosti), supinace zadonoží oproti přednoží a vnější rotace kyčle může „utáhnout a zamknout“ chodidlo ve stabilní poloze. Toto nadměrné utažení desky chodidla vytváří tuhou a vysokou klenbu a brání pohybu kotníku (Manoli a Graham, 2018). Nepružné chodidlo a kotník špatně tlumí nárazy. Pro běžce s tímto typem chodidla jsou únavové zlomeniny a vymknutí kotníku běžné (Williams, McClay a Hamill, 2001). S věkem a/nebo větší tělesnou hmotností svaly ztrácejí sílu kompenzovat nestabilní přednoží nadměrným utažením desky chodidla.

Důsledky povoleného plochého chodidla s propadlou klenbou při běhu

Smáčklé prsty a přednoží ve tvaru boty vytvářejí nestabilní oporu. Při došlapu přednoží v krokovém cyklu, když svaly nemohou překonat zatížení, se zadonoží a celá spodní části dolní končetiny zhroutí dovnitř a deska chodidla se příliš povolí. Toto zhroucení vnitřní části chodidla způsobuje zranění kolene a narušuje měkké tkáně chodidla, což vede k plochému chodidlu s propadlou klenbou (Williams, McClay a Hamill, 2001).

Shrnutí

Zakroucení desky chodidla a výslednou výšku a funkci klenby určuje stabilita přednoží (MacConaill, 1945; Sarrafian, 1987). Nestabilita přednoží, která je výsledkem oslabeného postavení prstů (Stoneham a kol., 2020), je hlavní příčinou příliš utažené (tuhé a vysoké) i příliš povolené (ploché a propadlé) klenby a způsobuje běžecká zranění, která jsou s tímto typem chodidla spojená. Stabilita přednoží je výsledkem přirozeně roztažených prstů a nártních kostí. Obuv to musí usnadnit. Pro funkční chodidla musíte:

Používat funkční obuv s dostatečně širokou špičkou, aby se prsty mohly svobodně roztáhnout a být v plném kontaktu s podložkou. Teprve poté se může deska chodidla utáhnout nebo povolit, jak příroda zamýšlela, což funkčnímu chodidlu dodává stabilitu a umožňuje mu tlumit nárazy a odrazit se.

Odkazy:

  • MacConaill, MA. The postural mechanism of the human foot. Proceedings of the Royal Irish Academy, Section B: Biological, geological and chemical science. 1945; 50: 265-278.
  • Manoli, A und Graham, B. Clinical and new aspects of the subtle cavus foot: a review of an additional twelve year experience. Fuss and Sprunggelenk. 2018; 16: 3-29.
  • Sarrafian, SK. Functional characteristics of the foot and plantar aponeurosis under tibiotalar loading. Foot and Ankle. 1987; 8(1), 4-18.
  • Stoneham, R, Barry, G, Saxby, L and Wilkinson, M. The influence of great toe valgus on pronation and frontal plane knee motion during running. Foot and Ankle Online Journal. 2020; 13(1), 7.
  • Williams, DS, McClay, IS, Hamill, J. Arch structure and injury patterns in runners. Clinical Biomechanics. 2001; 16: 314-347.